Bronski Beat vznikl v roce 1983, kdy Jimmy Somerville, Steve Bronski (oba z Glasgow) a Larry Steinbachek (z Southend) sdíleli byt se třemi ložnicemi v Lancaster House v Brixtonu v Londýně. Steinbachek slyšel Somervilla zpívat během natáčení Framed Youth: The Revenge of the Teenage Perverts a navrhl, aby udělali nějakou hudbu. Poprvé veřejně vystupovali na uměleckém festivalu Září v Pink. Trojice nebyla spokojena s povahou současných homosexuálních umělců a snažila se být otevřenější a političtější.
Bronski Beat podepsal nahrávací smlouvu s London Records v roce 1984 poté, co odehráli pouze devět koncertů. Debutový singl kapely „Smalltown Boy“, o homosexuálním teenagerovi, který opustil svou rodinu a uprchl ze svého rodného města, byl hitem, který dosáhl vrcholu č. 3 v britském žebříčku jednotlivců a byl na prvním místě v Belgii a Nizozemsku. K singlu bylo natočeno propagační video od Bernarda Rose, ukazující Somervilla, jak se pokouší spřátelit s atraktivním potápěčem u bazénu, poté je napaden homofobními společníky potápěče, policie je vrací jeho rodině a musí opustit domov (Policistu hrál Colin Bell, tehdejší marketingový manažer London Records). „Smalltown Boy“ bodoval i v Americe a Austrálii.
Následný singl „Why?“ Přijal zvuk Hi-NRG a byl více lyricky zaměřen na předsudky proti homosexuálům. Rovněž dosáhl statusu Top 10 ve Velké Británii, dosáhl 6.místa, a byl dalším hitem Top 10 pro kapelu v Austrálii, Švýcarsku, Německu, Francii a Nizozemsku.
Na konci roku 1984 vydala trojice album s názvem The Age of Consent. V té době byl věk souhlasu se sexuálními činy mezi muži ve Velké Británii 21 ve srovnání s 16 pro heterosexuální činy, přičemž několik dalších zemí mělo liberálnější zákony o homosexuálním sexu. Album dosáhlo 4. příčky v UK Albums Chart, 36. v USA a 12. v Austrálii.
Přibližně ve stejnou dobu se kapela stala hvězdou „Pits and Perverts“, koncertu v Electric Ballroom v Londýně, jehož cílem bylo získat finanční prostředky na kampaň Lesbians and Gays Support the Miners. Tato událost je uvedena ve filmu Pýcha.
Třetí singl, který vyšel před Vánocemi 1984, byl oživením klasiky „It Ain't Necessiously So“, George a Ira Gershwina (od Porgy a Bess). Píseň zpochybňuje přesnost biblických příběhů. Album se umístilo v UK Top 20.
V roce 1985 se trio spojilo s Marcem Almondem, aby nahráli verzi písně „I Feel Love“ od Donny Summer. Plná verze byla vlastně směsicí, která také obsahovala úryvky Summerovy „Love to Love You Baby“ a „Johnny Remember Me“ od Johna Leytona. Byl to velký úspěch, když dosáhl 3 ve Velké Británii a vyrovnal se „Smalltown Boy“. Ačkoli originál byl jednou z nejoblíbenějších písní Marca Almonda, nikdy nečetl texty, a tak nesprávně zpíval „What’ll it be, what’ll it be, you and me“ místo „Falling free, falling free, falling free".
Kapela a jejich producent Mike Thorne se vrátili do studia počátkem roku 1985, aby nahráli nový singl „Run From Love“, u PolyGramu (v té době mateřská společnost London Records) Ta vytiskla mnoho propagačních materiálů a rozeslala je po celé Velké Británii. Singl však byl odložen kvůli napětí v kapele (osobní i politické), což vedlo k tomu, že Somerville v létě téhož roku opustil Bronski Beat. „Run From Love“ byl následně vydán v remixové formě na albu Bronski Beat Hundreds & Thousands, sbírce převážně remixů (LP) a B-stran (jako bonusové skladby na CD verzi), stejně jako hitu „I Feel Love". Somerville pokračoval v The Communards s Richardem Colesem, zatímco zbývající členové Bronski Beat hledali nového zpěváka.
Bronski Beat přijal Johna Fostera jako náhradu Somervilla (Foster je připočítán jako „Jon Jon“). Singl „Hit That Perfect Beat“ byl vydán v listopadu 1985 a ve Velké Británii dosáhl čísla 3. Tento úspěch zopakoval na australském žebříčku a byl také uveden ve filmu Letter to Brezhnev. Druhý singl „C'mon C'mon“, který byl také uveden v britské Top 20, a na albu Truthdare Doubledare, které vyšlo v květnu 1986, dosáhlo 18.místo. Film Parting Glances (1986) zahrnoval skladby Bronski Beat „Love and Money“, „Smalltown Boy“ a „Why?“.
Foster opustil kapelu v roce 1987. Po Fosterově odchodu začal Bronski Beat pracovat na svém dalším albu Out and About. Skladby byly nahrány ve studiích Berry Street v Londýně s inženýrem Brianem Pugsleym. Některé názvy skladeb byly „The Final Spin“ a „Peace And Love“. Druhá skladba představovala zpěvačku Strawberry Switchblade Rose McDowallovou a objevila se na několika internetových stránkách v roce 2006. Jednu z dalších skladeb z projektu s názvem „European Boy“ nahrála v roce 1987 diskotéková skupina Splash. Zpěvákem skupiny Splash byl bývalý zpěvák Steve Grant kapely Tight Fit. Steinbachek a Bronski hodně cestovali s novým materiálem s kladnými recenzemi, avšak projekt byl opuštěn, protože skupina byla vyřazena společností London Records. Také v roce 1987 vystoupili Bronski Beat a Somerville na shledávacím koncertu k „Mezinárodnímu dni AIDS“, podporovanému New Order, na Brixton Academy v Londýně.
V roce 1989 se Jonathan Hellyer stal zpěvákem a skupina intenzivně cestovala po USA a Evropě se záložní zpěvačkou Annie Conwayovou. Dosáhli jednoho menšího úspěchu s písní „Cha Cha Heels“, jednorázovou spoluprací, kterou zazpívala americká herečka a zpěvačka Eartha Kitt a která ve Velké Británii osalvila 32.narozeniny. Píseň byla původně napsána pro filmovou a nahrávací hvězdu Divine, která nemohla tuto píseň nahrát před jeho smrtí v roce 1988. V letech 1990–1991 vydal Bronski Beat tři další singly u gramofonové společnosti Zomba: „I'm Gonna Run Away","One More Chance" a "What More Can I Say". Singly produkoval Mike Thorne.
Foster a Bronski Beat opět spojil v roce 1994 a vydala techno "Tell Me Why '94" a akustické "Smalltown Boy '94" v Německu. Album Rainbow Nation vyšlo v následujícím roce a Hellyer se vrátil jako zpěvák, protože Foster z projektu vypadl a na palubu byl přiveden Ian Donaldson, který měl hrát na klávesy a programovat. Po několika letech koncertování se Bronski Beat rozpadl, Steve Bronski se stal producentem dalších umělců a Ian Donaldson se stal úspěšným DJem (Sordid Soundz). Larry Steinbachek se stal hudebním ředitelem divadelní společnosti Michaela Lauba „Remote Control Productions“.
Steve Bronski kapelu oživil v roce 2016 a nahrával nový materiál s členem 90. let Ianem Donaldsonem.
Dne 12. ledna 2017 oznámila Larryho Steinbachka Louise Jones BBC News, že zemřel minulý měsíc po krátkém boji s rakovinou, s rodinou a přáteli u postele. Bylo mu 56 let.

Zde si můžete poslechnout malý průřez diskografií kapely Bronski Beat.



1984
  Smalltown Boy
1984
  Why
1984
  It Ainˇt Necessarily So
1985
  I Feel Love (feat Marc Almond)
1985
  Hit That Perfect Beat
1986
  Come On, Come On
1989
  Cha Cha Heels (feat Eartha Kitt)
1986
  In My Dreams
1991
  Smalltown Boy (feat Jimmy Somerville)